Pro správu balíčků máme k dispozici čtyři hlavní utility. Ty vykonávají instalaci, odstranění a upgrade balíčků.
pkgtool(8) je nabídkově ovládaný program, který umožňuje instalaci a odstraňování balíčků. Hlavní menu vypadá takto:
Obrázek 16-1. Hlavní menu programu pkgtool.

Je nám nabízeno instalovat z aktuálního adresáře, z jiného adresáře, nebo z disket. Jednoduše vyberte co chcete a pkgtool prohledá vybrané umístění a vyhledá balíčky schopné instalace.
Rovněž můžete vidět seznam již nainstalovaých balíčků. Ten vypadá takto:
Obrázek 16-2. Pkgtool - prohlížecí mód.

Pokud chcete odstranit balíčky, vyberte volbu "remove". Bude vám nabídnut zaškrtávací seznam všech nainstalovaých balíčků. Označte ty, které chcete odstranit a dejte OK. pkgtool je odstraní.
Někteří uživatelé dávají této utilitě přednost před utilitami pro příkazový řádek. Měli bychom však poznamenat, že utility pro příkazový řádek nabízejí mnohem více možností. Také možnost upgradovat balíčky je nabízena pouze prostřednictvím utilit pro příkazový řádek.
Program installpkg(8) se stará o instalaci nových balíčků do systému. Jeho syntaxe je:
# [ROOT=<path>] installpkg [option] <package name>... |
installpkg má tři volby, ale jen jednu z nich můžete zadat (ne víc současně).
Tabulka 16-1. volby programu installpkg
| Volba | Účinek |
|---|---|
| -m | Vykoná nad aktuálním adresářem operaci makepkg |
| -warn | Ukáže, co by se stalo, kdybyste nainstalovali zadaný balíček. To je užitečné v produkčních systémech, abyste viděli přesně, co se stane, ještě před tím než spustíte vlastní instalaci. |
| -r | Rekurzivně nainstaluje všechny balíčky z tohoto a vnořených adresářů. Ve jménech balíčků (<package name>) můžete použít žolíky (wildcards), které budou použity jako vyhledávací maska při rekurzivní instalaci. |
Pokud vložíte před installpkg proměnnou prostředí ROOT, pak tato cesta bude použita jako root adresář. To je užitečné pro nastavení nových jednotek (drives) pro váš root adresář. Ty jsou typicky mountovány pod /mnt, nebo něco jiného než je /.
Záznam o nainstalovaném balíčku je vložen do databáze /var/log/packages. Tento "záznam" je ve skutečnosti obyčejný textový soubor; jeden pro každý balíček. Obsahuje-li balíček post-instalační skript, ten je zapsán do /var/log/scripts/<packagename>.
Můžete zadat více balíčků a taky používat žolíky (wildcards) ve jménech balíčků. Buďte varováni, že installpkg vám nebude říkat, že přepisujete nějaký už nainstalovaný balíček. Jednoduše ho nainstaluje na místo toho starého. Chcete-li si být jisti, že staré soubory z předchozího balíčku byly spolehlivě odstraněny, použijte upgradepkg.
removepkg(8) se stará o odstraňování nainstalovaných balíčků ze systému. Má následující syntaxi:
# [ROOT=<path>] removepkg [option] <package name>... |
removepkg má čtyři možné volby, ale použít můžete vždy jen jednu z nich.
Tabulka 16-2. volby programu removepkg
| Volba | Účinky |
|---|---|
| -copy | Balíček je zkopírován do "preserved packages directory". To vytvoří strom původního balíčku aniž by byl odstraněn. |
| -keep | Uchová dočasné soubory vytvořené během odstraňování. To je v praxi použitelné jedině pro účely ladění. |
| -preserve | Balíček je odstraněn, ale současně i zkopírován do "preserved packages directory". |
| -warn | Ukáže co se stane, když balíček odstraníte. |
Pokud vložíte před removepkg proměnnou prostředí ROOT, pak tato cesta bude použita pro root adresář. To je užitečné pro nastavení nových jednotek (drives) pro váš root adresář. Ty jsou typicky mountovány pod /mnt, nebo něco jiného než je /.
removepkg prohlíží i ostatní nainstalované balíčky a odstraní jenom ty soubory, které jsou jedninečné pro specifikovaný balíček. Také prohlédne post-instalační skript a odstraní všechy symbolické linky, které jím byly vytvořeny.
Během procesu odstraňování je zobrazována stavová zpráva. Po odstranění balíčku je přesunut záznam z databáze nainstalovaných balíčků do /var/log/removed_packages a post-instalační skript je přesunut do /var/log/removed_scripts.
Jako u installpkg i zde můžete specifikovat několik balíčků, nebo použít žolíky (wildcards) ve jménech balíčků.
upgradepkg(8) upgraduje nainstalovaný balíček. Má tuto syntaxi:
# [ROOT=<path>] upgradepkg <package name>...
|
nebo
# [ROOT=<path>] upgradepkg <old package name>%<new package name> |
upgradepkg nejdříve nainstaluje nový balíček a potom odstraní ten starý, aby se staré soubory nepovalovaly po systému. Pokud se změnilo jméno upgradovaného balíčku, použijte syntaxi se znakem procento k určení starého balíčku (toho nainstalovaného) a nového balíčku.
Pokud vložíte před upgradepkg proměnnou prostředí ROOT, pak tato cesta bude použita pro root adresář. To je užitečné pro nastavení nových jednotek (drives) pro váš root adresář. Ty jsou typicky mountovány pod /mnt, nebo něco jiného než je /.
upgradepkg není bez kazů. Vždy byste si měli udělat zálohu konfiguračních souborů. Když se pak přepíší, budete mít kopii originálů pro jakékoliv další opravy.
Pouze u installpkg a removepkg můžete používat žolíky pro zadání jmen balíčků.
Red Hat Package Manager (RPM) je oblíbený balíčkový systém. Mnoho distributorů softwaru nabízí své produkty v RPM formátu. Jelikož to není náš nativní formát, nedoporučujeme lidem, aby se na něj spoléhali. Bohužel některé věci jsou dostupné jen jako RPM (včetně zdrojů).
Nabízíme program, který zkonvertuje RPM balíčky do našeho nativního formátu .tgz. To vám umožní extrahovat balíčky (třeba pomocí explodepkg) do dočasného adresáře a vyzkoušet jejich obsah.
Program rpm2tgz vytvoří balíček Slackware s koncovkou .tgz, zatímco rpm2targz vytváří archiv s koncovkou .tar.gz.