Síťové utility

ifconfig

Nyní, když váš kernel může hovořit s vaším síťovým hardwarem, co je potřeba je způsob pro software jak říct kernelu aby procházel nějaké informace a naopak. Potřebujeme nastavit rozhraní. Potřebujeme ifconfig(8).
Now that your kernel can talk to your network hardware, what's needed is a way for software to tell the kernel to pass some information along, and vice versa. We need to configure an interface. We need ifconfig(8).

Příkaz ifconfig se asi nejlépe naučí na příkladu. Snad byste se měli i kouknout do souboru rc.inet1 (popsaný v sekci rc.inet1) a podívat se, jak je to tam uděláno. Nejjednodušší a nejobecnější případ vypadá nějak takto:

   # ifconfig eth0 192.168.1.10 broadcast 192.168.1.255 \
   netmask 255.255.255.0

Tento řádek spojuje eth0 (první ethernetové rozhraní; pro token ring používáme tr0, ppp používá ppp0, atd.) s IP adresou 192.168.1.10, s vysílací (broadcast) adresou 192.168.1.255 (celá podsíť 192.168.1) a se síťovou maskou 255.255.255.0 (indikující, že všechny první tři části "tečkované čtveřice" IP adresy odkazují na síť, zatímco poslední část, .10 odkazuje na hostitele). Jestliže neděláte něco "funky", můžete téměř vždy použít jako broadcast adresu první tři části vaší IP adresy následované 255. Rovněž téměř vždy můžete jako síťovou masku (netmask) použít 255.255.255.0. Pokud děláte něco "funky", pravděpodobně toho znáte dost a tato část knihy pro vás není příliš užitečná.

Příkaz ifconfig můžete také používat k tomu, abyste zjistili aktuální nastavení. Spusťte jej bez jakýchkoliv voleb či parametrů a získáte výpis všech vašich síťových rozhraní a jejich nastavení.

route

Aby kernel věděl kam posílat která data, udržuje si směrovací (routovací) tabulku. Nebudeme to tu popisovat nijak detailně. Směrovací tabulku si můžete prohlédnout spuštěním /sbin/route(8). Přidáte-li parametr route -n, dostanete směrovací tabulku s IP adresami namísto jmen. To se může hodit v situaci, kdy máte problémy s přístupem k jmennému serveru, nebo když vás nezajímá iluzorní svět doménových jmen. Naštěstí, máte-li jednoduchá síťová nastavení (a většina lidí má), jádra od verze 2.2 automaticky potřebnou routovací tabulku vytvoří za vás.

netconfig

Program netconfig je součástí programu "setup" užívaného ve Slackwaru. Nicméně stejně jako většina částí setupu i on může být spouštěn zcela samostatně. Program netconfig je velmi přímočarý a provede vás nastaveními pro základní přpojení k síti. Je to velice dobrý program, zvláště když nic moc nerozumíte síťovým rc souborům. Spustíte-li netconfig, budete přivítáni touto obrazovkou:

Pak budete vyzváni k zadání hostname (jméno hostilete) a domain name (jméno domény). Můžete si tam zadat v podstatě co chcete, pokud ovšem nenastavujete server, nebo počítač, který bude využíván mnoha lidmi. Následně budete požádání abyste řekli, zda budete používat statickou IP adresu, DHCP, nebo jen loopback.

Pokud se nechystáte připojovat do sítě, vyberte loopback (pp: ten vyberte i v případě, že se budete připojovat jen do internetu přes modem). Jestliže nastavujete počítač, který bude připojen na univerzitní, nebo velkou firemní síť, budete nejspíše zadávat možnost DHCP. V ostatních případech vyberte statickou IP adresu.

Pokud jste nevybrali možnost "Statická IP adresa", jste pro tuto chvíli hotovi. Pokud jste vybrali statickou IP adresu, pak budete muset ještě zadat IP adresu vašeho počítače, masku sítě, broadcast adresu a adresu jmenného serveru. netconfig vám poradí, jak tato čísla vypočítat

pppsetup

Slackware obsahuje utilitu pppsetup pro konfiguraci vytáčeného (dialup) spojení k ISP (Internet Service Provider - poskytovatel připojení k internetu). Najdete ji v balíčku ppp.tgz v softwarové skupině N. pppsetup se ovládá stejně jako program setup. Pokud si nepamatujete jak to bylo, podívejte se zpět do sekce Program setup v kapitole 3. Program pppsetup vám položí řadu otázek a nastaví několik konfiguračních souborů v adresáři /etc/ppp. Jako root spusťte pppsetup a my vás provedeme těmi otázkami.

Telefonní číslo

První otázka vás vyzývá k zadání telefonního čísla vašeho ISP, jako "předponu" čísla uvedete typ vytáčení. Většina lidí bude chtít tónové vytáčení. Je-li telefonní číslo vašeho ISP 555-1013 a používáte tónové vytáčení, měli byste zadat do dialogového okénka atdt5551013.

Máte-li čekání na oznamovací tón (call waiting) na vaší telefonní lince a chcete ho vyřadit když se připojujete (obecně dobrý nápad), zadejte do dialogového boxu něco takového: atdt*70,5551013.

Ta čárka se vyžaduje. Tím dáváte 1,5 vteřinovou pauzu mezi *70 a číslo ISP, abyste vyřadili čekání na oznamovací tón. Bez té čárky to fungovat nebude.

pp: čekání na oznamovací tón lze rovněž vyřadit AT příkazem X3. Takže obsah dialogového okna by mohl vypadat: atx3dt5551013.

Modem - kde je

Dále vyberete umístění vašeho modemu. Pokud víte jaké COM to bylo pod Windowsama, můžete vybrat uvedený ekvivalent. Jinak možná budete muset trochu experimentovat. Nejlepší bude začít na ttyS0 a propracovávat se dolů seznamem.

Rychlost modemu v baudech

Dále vyberte rychlost nejbližší pro váš modem. Neznáte-li ji, měli byste si prohlédnout skříňku modemu nebo nějakou dokumentaci, kterou jste k němu dostali. Každá volba má několik příkladů, takže by němělo být problém nastavit to.

Callback - zpětné zavolání

Teď byste se měli podívat do informací, které vám váš ISP poskytl. Nemnoho ISP používá callback, takže můžete nejspíš vybrat bezpečně "NO". Callback znamená, že když vytočíte číslo vašeho ISP, tak on vám zavolá zpět na vaše číslo a teprve pak se můžete přihlásit.

Musíte-li používat callback, vyberte "YES". Pak budete vyzváni k zadání vašeho telefonního čísla, přihlašovacího jména a hesla. Nemusíte zadávat úvodní přihlašovací jméno a heslo. Nakonec budete dotázáni, jaké ověřovací (authentication) schéma váš ISP používá. Používá-li CHAP nebo PAP, vyberete "YES". Později to ještě budete muset nastavit (viz sekce níže). Pokud ISP nepoužívá ani jeden z těch schémat, vyberte "NO" a nahlédněte do sekce "Chat script" níže.

Inicializační řetězec pro modem (Modem init string)

Pokud nemáte nějaký obzvláštní modem, můžete nejspíš následující otázku jen odentrovat a tím vybrat defaultní inicializační řetězec (“AT&FH0”). V opačném případě se poraďte s dokumentací, kterou jste k vašemu modemu dostali, co se má jako inicializační skript používat.

Jméno domény

Nyní zadáte doménové jméno vašeho ISP. Bude to zhruba v této formě: “example.net”, “slackware.com”, nebo něco podobného. (No dobrá, nejspíš určitě to nebude slackware.com :o)

IP addresa DNS

Váš ISP by vám měl poskytnout i IP adresu jeho nameserveru (DNS). Pokud jste tuto adresu dostali, zapište ji do rámečku. V opačném případě se na ní přeptejte vašho ISP.

Metoda ověřovnání (Authentication method)

Tato otázka může přinést trochu známé metody pokusu a omylu. Potřebujete zadat, jestli váš ISP používá CHAP, PAP, nebo žádnou z těchto metod pro ověřování uživatele. Nejsnadnější způsob jak to zjistit je zavolat vašemu ISP. Pokud jste při připojování obšťastňováni výzvami k zadání přihlašovacího jména a hesla, měli byste nejspíše vybrat "SCRIPT". V opačném případě se proraďte s vaším ISP, jakou metodu používá.

PAP nebo CHAP

Pokud jste v obrazovce s ověřovací metodou vybrali "PAP" nebo "CHAP", budete teď muset zadat vaše uživatelské jméno. Váš ISP by vám ho měl přidělit. Pokud to neudělal, je tu něco hodně špatného. Budete muset vašeho ISP kontaktovat a vyžádat si to jméno od něho.

V následujícím dialogovém rámečku zadáte heslo, které vám váš ISP přidělil.

Chat skript

Pokud jste v obrazovce s ověřovací metodou vybrali "SCRIPT", budete obšťastněni opravdu dlouhou diskuzí na téma, co to ten chat script je. Pořádně si to přečtěte, protože popisuje všechno opravdu velice dobře. V podstatě tu budete muset zadat, jaké informace váš ISP bude posílat k vám a co by měl váš počítač posílat zpět (jako odpověď), aby vás přihlásili.

Ocitnete se v koloběhu zadávání textů, které by váš počítač měl od vašeho ISP očekávat, a textů, které by měly být (jako odpověď) posílány zpět. Tento koloběh můžete přerušit stiskem klávesy enter při prázdném dialogovém rámečku.

Uděláno

Na závěr vám budou ukázány kompletní konfigurační soubory pro ppp. Nemůžete tu do nich nijak zasahovat, ale můžete si všechno přinejmenším zkontrolovat. Stiskněte enter, aby se všechno uložilo a pppsetup se ukončí.

Tato obrazovka vám rovněž podá množství informací o tom, jak navázat dialupové připojení a jak je zas přerušit, když chcete skončit. Základní myšlenka je: Jako root spusťte ppp-go pro navázání spojení. Jakmile vám to předá místní a vzdálenou IP adresu, jste připojeni do internetu. Když budete končit, spusťe ppp-off (jako root), a spojení bude ukončeno.